Obec Hřensko - Vítejte u nás

Příroda, do níž je Hřensko zasazeno, je obdivuhodná. Hřensko je vstupní branou do  Národního parku České Švýcarsko. Malebná obec ležící na soutoku Labe a Kamenice se zcela soustředí na cestovní ruch. S nadmořskou výškou 115m n.m. je nejníže položenou obcí České republiky. Návštěvníky jistě uchvátí mohutný kaňon Labe, z něho vstupuje mezi skály neméně krásné údolí vinoucí se podél řeky Kamenice. Značná část obce se rozkládá v tomto údolí, které je z obou stran obklopeno vysokou hradbou skalních stěn. Díky nízkým teplotám mezi skalami se zde daří horským rostlinám, což je při nízké nadmořské výšce Hřenska nevídanou raritou.
  
První zmínka o Hřensku pochází z 15. století, kdy zde stála krčma sloužící vorařům. Od 16. století se zde začali usídlovat další obyvatelé. Obživu jim zajišťovala těžba a plavení dřeva, vznikaly zde sklady zboží a rozrůstaly se krčmy. Za panování hrabat Clary-Aldringenů došlo k prudkému rozvoji turistiky, byl založen jeden z prvních Horských spolků u nás.
 
Hřensko je výchozím místem pro výlety na Pravčickou bránu, největší přírodní skalní most na našem kontinentu a do Soutěsek  řeky Kamenice, kde je možné absolvovat projížďku na lodičkách se zajímavým výkladem převozníka. Tyto významné turistické atrakce spojuje naučná stezka.

Popis znaku obce:  ve stříbrno-černě polceném štítě zlatá konvice v zeleném věnci z vinné révy, šestkrát obtočeném stříbrno-červenou stuhou

Základem znaku obce Hřensko je stříbrně a červeně polcený štít, rodový erb pánů z Michalovic, jenž patřilo území v dané době.

 Figury znaku ukazují na historický název obce "Panská krčma" tím, že je zobrazen révový věnec jako obvyklé středověké označení místa, kde se nacházel výčep.

Vyobrazením konvice jdocíleno jednoznačnějšího  výkladu o krčmě. Podoba konvice vychází z gotických tvarů použitých ve 14. a 15. století na pečetích těch pánů z Vartenberka, kteří vykonávali dvorský úřad nejvyššího číšníka Království českého. I Jan z Michalovic, kterého lze spojovat s historickými počátky obce ve 13. století byl nejvyšším číšníkem.

 Okolo věnce obtočená červenobílá stuha symbolizuje národními barvami položení obce na území českého státu. Podélné rozdělení štítu lze v další rovině vykládat polohou obce na hranici země.