Daly Pravčice jméno Pravčické bráně?
Karel Stein

Podobnost obou jmen člověka ponouká hledat souvislost mezi názvem tohoto skalního mostu v Děčínské vrchovině a jménem vsi u Kroměříže. Ale i v onomastice (nauce o vlastních jménech) platí známá lidová moudrost, že dvě věci stejně se tvářící, mohou mít podstatu zcela jinou. Tak se to má i s oběma jmény v nadpise. Jméno moravské obce vysvětluje odborná literatura jako "ves lidí Pravkových nebo Pravcových". Jak však přišla k tomuto jménu pískovcová brána vzdálená od Pravčic skoro 300km?
V minulosti byly o názvu Pravčické brány vysloveny některé hypotézy vycházející z romantických představ, ve kterých si libovala turistická a vlastivědná literatura minulosti a dlužno podotknout, že se k nim ráda vrací dodnes. Navštěvovat krajinné krásy "Saskočeského Švýcarska" se stalo módou na počátku 19. století, kdy pod Pravčickou bránou stával výčep zbudovaný r. 1826 a chata pobitá kůrou. Pověst o poustevníkovi Prebischovi, který tu údajně sídlil a dal bráně jméno, je poplatná tehdejšímu romantickému nazírání. Stejně nepravděpodobný a jako výplod lidové etymologie se jeví názor, že převis dostal název od slovanského slova BRÁNA. Obratněji to formuloval F. Němeček, jenž německé jméno PREBISCHTOR odvozuje od slova PŘEVIS. Tyto názory se v turistické literatuře houževnatě tradují. Tak např. brožura o Hřensku z roku 1980 cituje prostoduše oba názory: "Název Pravčická brána je prokazatelně slovanského původu. Němci ji nazývali Prebischtor podle legendárního poustevníka jménem Prebisch".
Opusťme nyní pole romantiky a nahlédněme do písemných pramenů. Při výkladu jmen je totiž třeba učinit závěr až poté, co pečlivě prostudujeme nejrůznější prameny a zvážíme jejich hodnotu. Brána jistě neunikla pozornosti prvních obyvatel, kteří ji pro svoji jedinečnost a enormní rozměry (rozpětí u paty 26,5m, výška 16m) nepotřebovali rozlišovat deantroponymickým přívlastkem a označovali ji prostě jako "Velká brána". První písemnou zmínku o ní nacházíme k roku 1410, kdy se o zdejší lesy praly dva mocné rody - Berkové z Dubé, sídlící na hradě Wildensteinu, a jižnější Wartenberkové. Jako mezní znamení se tehdy (stejně jako v další listině z roku 1451) uváděla "Velká brána" (Grosses Tor), přes kterou hranice tenkrát ubíhala k ústí říčky Kamenice do Labe. Po ukončení mezního sporu r.1492 se hranice panství posunula severněji (tedy do míst dnešní státní hranice) a Pravčická brána leží proto nyní na území Čech. Jak dlouho se užívalo pouze obecné jméno, nelze pochopitelně dnes přesně určit. Podrobný seznam pomístních jmen obsažený v urbáři z r. 1722 uvádí pouze DAS THOR a dále toponyma PRIEBSCHGRUND a PRIEBSCHGRUNDWAND.
Časem však bylo zapotřebí bránu konkrétně pojmenovat. Nutnost pojmenování vyplynula z prosté skutečnosti, že sílil příliv cizích návštěvníků do těchto odlehlých míst, kam do té doby přicházelo za prací v lese ponejvíce jen domorodé obyvatelstvo. Tak se v turistické literatuře záhy objevuje jméno brány PREBISCHTOR. Ještě rytina z r. 1804 nese název DAS THOR AM PREBISCHGRUNDE, ale text průvodce, v němž byla rytina reprodukována, již hovoří o bráně PREBISCHTOR. Jméno bylo převzato z názvu nejbližších terénních útvarů PREBISCHGRUND, PREBISCHKEGEL, PREBISCHHORN, uváděných např. již v popisech hranic z r. 1583, 1618. 1634 a 1647 a ve smlouvách o dělení panství Benešov. V zemských deskách se k r. 1653 uvádí jméno doliny BRIEBSGRUND. Tato označení pocházejí pravděpodobně z obyvatelského jména PREBISCH, zde kdysi rozšířeného.
S rozmachem turistiky postupně přibývají i návštěvníci z českého vnitrozemí.

Významný turistický cíl, jaký tato brána představuje, proto dostal jako jeden z prvních ve zdejší krajině české jméno. Německý tvar slova byl připodobněn podobnému slovu českému. Dělo se tak zprvu nejednotně, jak ukazuje následující přehled. Nakonec se ve 30.letech ustálil tvar PRAVČICKÁ BRÁNA, který dnes platí za oficiální.

Lidově se užívá i název PRAVČÁRNA.

Přehled vývoje jména Pravčické brány, jak se jej podařilo vysledovat v písemných pramenech:
Grosses Tor, Tor    1410 – 1804
Prebischtor    1804 – dodnes
Brána Přebišova    1882
Přebičská brána lub Prebištor    1888
Přebišská brána    1903
Velká brána Převýšovská    1904
Převyšovská brána    1908, 1923, 1924, 1934, 1936